Re: pupečníková krev

Evi, tak já si pamatuji, že jsem chodila v hadrech po starší sestřenici a skoro jsem u toho brečela. Pak mám v hlavě den, kdy se naši skamarádili s novými sousedy a paní měla vnučku v Německu a po té jsem dědila. Ale vnučka byla blbě hubená, taky mi všechno nebylo Skramuško, moje dítě také zcela jistě všechno neunosí, jak to tak vidím. Já třeba dostávám věci po bráchových dětech a polovinu posílám dál, protože si říkám, že ač skoro nové, tak to tedy Vojtovi rozhodně neobléknu... viz triko s (asi to napíšu blbě) pikaču...