Re: Ahoj

Držím palec, přeji pevné nervy. Sama jsi pracovala s dětmi, takže víš, že oni stejně pochopí, i když třeba ne hned, kdo to s nimi myslí dobře, kde mají zázemí a kam se mohou jít třeba i vyplakat. Pro děcka je ten fakt rodinného krbu, klidu a jistoty nejdůležitější, i když oni sami to neví, ale podvědomě cítí. Neboj, myslím, že kluci to mají srovnaný, jen se nenech vykolejit. Uvidíš, jak se malý narodí, to bude taky změna, pro všechny. A co kluci, těší se na mimčo? Někdy právě v tom novém človíčku se objeví problém. Ale nechci Tě strašit, znám to jen od kamarádky, taky prožívala něco podobného a dopadlo to potom dobře. Měj se a drž se, tu nás už slunko nesvítí, ráno bylo fajn, teď nic moc. Eva