jsem tak trochu bolestínek

když jsem byla těhotná poprvé,nevěděla jsem co mě čeká,tak jsem byla v klidu,porod nepostupoval,tak jsem dělala i dřepy ať to není sekce,ikdyž jsem od začátku měla stahy co 5 minut(od 7 ráno do 17h)špatně jsem se otvírala,naštěstí to pomohlo a když jsem měla dcerku na břiše,bylo vše zapomenuto.Když jsem měla před porodem druhé dcery,už to bylo horší,ale pořád jsem se utěšovala,že rodím podruhé a bude to určitě lepší,nebylo i manžel tvrdí,že druhý porod byl daleko horší.Pokud vše dopadne dobře,tak je uplně jedno co bylo předtím,mám dost nízký práh bolesti a zvládla jsem to,hlavně mi pomohla podpora partnera a vlídná PA.Musí se myslet na to,že to dítě stojí za tu bolest a nestresovat se porodem jiných,v té době jsme neměli net a tak jsem ráda,že jsem neměla možnost číst příběhy jiných.Dle mého názoru to není lehké,ale dá se to zvládnout,pomoc partnera je k nezaplacení.U obou porodů mě zajímalo jediné,mé dítě