Re: posun..

Lucinko, už jsem o tom párkrát slyšela. Tady na Rodině o tom byl i článek, ale asi se mi nepodaří ho najít. Kdyby jo, tak Ti ho sem vložím. Zkus malému fouknout do obličeje, když se nemůže nadechnout. Kamarádky chlapeček to taky dělal a to fouknutí zabíralo. Přeju pevné nervy, je to hodně nepříjemné. Té kamarádce už nezabíralo to zaklepání, tak přešla na fouknutí a dobrý. Jen nevím, jak dlouho to zabíralo. A jiné kamarádce zase brečel chlapeček vždy po probuzení odpoledne. Ráno nevím. Tak u něj vždycky seděla a objímala ho, aby nebyl sám. Prý těm dětem trvá, než se srovnaj s tím stavem bdění.
Valsi, je to změna-ty kočáry. Já byla z golfáčů tak nadšená, když jsme je koupili a hned při první projížďce jsem málem brečela, že jsem udělala kravinu, když jsem je chtěla. Všude na překážce se zaseknou a nemám tolik místa na nohy, když jdu. No a jsou to prostě golfky. Ale zvykla jsem si. Ty nerovnosti na chodnících jsem vychytala a dneska se mi jezdí s nima dobře.
Včelko, co malá? Byla to nějaká střevní chřipka? Nebo po jídle?
Dani, Ty už sem nechodíš?
No my jsme dneska byli po těch ATB poprvé mezi lidma-teda u mojí mamky a paráda. Už mi doma hrabalo.
Holkýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý, ono je fakt JARO!!!!!!!!!!!! Teda aspoň v Děčíně . To je paráda, coooo????