Re: Ahojte

Tak jsem zase jednou pořádně naštvaná. Šla jsem do školky celkem pozdě, bylo už skoro půl páté a jak tak čekám v šatně, tak se tam převlíká holčička, která strašně kašle, v podstatě bez přestání dráždivým kašlem, evidentně nemocná. Matka na ni kouká, kojence v náručí ... Já neříkám, že si děti musíme nechávat doma s každým soplem, taky to nedělám, nemůžu být pořád doma na OČR, obě babičky pracují, takže to někdy jde opravdu hodně těžko, ale nejvíc mě naštvou právě tyto matky, kterou jsou doma s miminem a nemocný dítě dají klidně do školky a ještě si pro ně jdou těsně před zavíračkou. Já když byla doma s mladší, tak jsem si tu starší vždycky doma nechla pokud na ni něco lezlo! Rebeka je na tom s imunitou špatně, takže čekám, že během víkendu lehne a kdo s ní bude doma to netuším. Už mě to fakt nebaví, některý ty maminy jsou tak neohleduplný a sobecký!

PPP - čekaly jsme na chodně, psycholožka vyšla celkem na čas a hned se ptá Rebeky jestli může sama chvilku počkat na chodbě, Rebeka, že jo. Tak se ještě ujistila u mě, tak jí říkám, že v pohodě, že tu vydrží a ona, že chce nejdřív mluvit se mnou o samotě, tak jsme šly do "ordinace". Ptala se mě na rodiné poměry, kolik nás je v domácnosti, jak velký byt máme ... Potom se ptala na Rebeku: jakej byl porod, kdy začala chodit, mluvit ... Tak jsem jí řekla, že porod normální, chodit začala skoro ve třinácti měsících (na to reagovala: Tak pozdě???, mě to teda přijde celkem normální), kdy začala přesně mluvit si přesně nepamatuju, ale vím, že když měla druhé narozeniny, tak už mluvila v celých větách a podle knížky znala nazpamět mravenečka a spoustu dalších básniček (na to taky reagovala, že ve dvou letech je to dost pozdě), to už jsem si začínala říkat, že s ní naprosto nesouhlasím a začínala mi připadat taková afektovaná. Potom mě poslala na chodbu ať pošlu Rebeku, tak tam šla Rebeka. Vyšla ven za 10 minut!!! Psycholožka zůstávala dál v "ordinaci", takže Rebeka měla čas mi povědět co se dělo uvnitř: měla malovat postavu a u toho jí položila 3 otázky: napočítat do 10 (to zná - dokonce sčítá a odčítá do 20), potom jí dala nějakou hádanku - to neznala a říct básničku nebo písničku - to samozřejmě zvládla. Potom přišla psycholožka a vzala si mě opět samotnou do "ordinace", kde mi sdělila, že je Rebeka inteligenčně zaostalá, špatně mluví (neumí R a chodíme na logopedii), nesoustředí se a je hravá a proto školu nedoporučuje.
Nevím, ale za 10 minut dítě moc nepozná, Rebeka kreslení miluje, vydrží kreslit i 2 hodiny, takže pochubuju, že to nevydržela 10 minut a jestli na něco neodpověděla nebo se styděla, tak to je prostě Rebeka, potřebuje víc času, aby se otevřela, ale to bohužel ona psycholožka za takovou chvilku nemohla poznat. Prostě mě její přístup přišel absolutně neprofesionální!
Ještě vám sem hodím obrázek z minulýho týdne, podle mě je to na pětiletý děcko hezký, ale možná že jako matka nejsem objektivní.