Re: spinkaní

Gabi, tak to Ti závidím. Já bych potřebovala ty děti někam šoupnout. Tady na baráku je každej má chvíli, ale nikdy nevím, kdy se mi vrátěj a pořád stejně řeším všechno já. Třeba dneska mám pocit, že už se zblázním. Jak jsem pořád s nima doma, aby byl Lukíno v klidu. Jdu už ale dneska k mamce, tak se odreagujem. Jsem si dneska zrovna říkala, že ženská by nejdřív měla dělat zkoušky, jestli zvládne mít dítě a pak teprve by jí to měli povolit. A v těch testech by mělo být věčný vztekání dítěte, vstávání 2x v noci na čurání, jednou na podání dudlíka a jednou na přenešení dítěte do svojí postele, dále izolace doma, když dítě marodí, dále dohadování věčné dvou dětí, pak dokola uklízení půlky špinavé kuchyně po každém jídle, pak najíždění chodítkem do nohou, dále věčné hledání dudlíka, a nakonec neustálá komunikace s dvěma dětma a nepřetržitý denní tahání mladšího. Jo a taky 10x denně od někud padání dítěte a jeho ukonejšování. Já bych to měla jednoduchý-testy bych nezvládla a měla bych klid . Čauky