ahoj

Ahoj holky!
tak jsem měla chvíli hezký pocit. Byli jsme na dovolené, už máme skoro hotovou zahradu a vážně překonala mé představy, jsem nadšená, a tak nějak jsem měla dobrý pocit. Z dovolené jsme jeli vyzvednout děti k našim, po cca 12 hodinové cestě a 6-ti hodinovém časovém posunu jsme si doma zdřímli a přijeli tam až večer ... mamka se mnou dva dny nemluvila, že jsme nejeli rovnou.
M. mi řekl, že jsem naprosto neschopná, tak jsem řekla, že mám náhodou dobrý pocit, vychovávám prakticky bez jeho účasti , a bez babiček a jakéhokoli hlídání dvě děti, zvládám je vychovávat, bavit, jezdit s nimi do nemocnic ..., tak mi řekl, že jeho prababička měla 12 dětí a zvládala to bez pomoci taky.
Přišla nejlepší kamarádka, koukla na zahradu a řekla: to je zajímavé (a já celá natěšená co řekne), ta zahrada najednou vypadá tak malá.
Tak se mi zdá, že se člověk nesmí moc z ničeho těšit.