Re: Druhé dítě za každou cenu?

Májo, pomalu dočítám tvoje další reakce a měla jsem sto chutí napsat ti, že tě přestávám chápat, protože si protiřečíš...

v začátku jsi psala, že jsi vždycky chtěla jen jedno dítě, že jen dcera chce sourozence...pak dál píšeš o tom, že "tě sebere pohled na těhuli" na to, že v okolí všichni rodí atd.

tak si říkám, že v tvém případě jak píše Líza, bude těhotnění spíš zástupný problém. Děláš na mě dojem člověka, který vážně bilancuje, možná bych to nazvala krizí středního věku. Koukáš kolem sebe a najednou si nejsi jistá, jestli je správné se tak od okolí lišit - když všichni pořizují dítě, jestli bys neměla taky...jestli tohle je ta správná cesta.

Ale to, že se motáš v kruhu neznamená, že skutečně chceš dítě. Možná není skutečný důvod ani tvoje dcera. Možná je skutečný důvod to, že nevíš jak dál a co vůbec se svým životem vůbec. Ani se vztahem. A tak místo aby sis ujasnila, co dál nezávisle na dítěti, radši zvažuješ těhotenství, které by ti svým způsobem umožnilo útěk od problémů. Svým způsobem by za tebe možná další mateřství rozseklo nefunkční vztah, protože pravda by se ukázala v celé nahotě.

Já jen, jestli by ta cena za vyřešení a prozření nebyla moc velká. Až na vztah, který se bojíš řešit jsi ted relativně v klídku a pohodě, máš čas i na nějaké koníčky a asi i nějaké ty peníze. Ale to by se sakra změnilo kdyby ses stala samoživitelkou a matkou dvou dětí.

Prostě na mě děláš takový dojem. Být tebou, tak před ničím neunikám a spíš si srovnám v hlavě priority.