Re: Pozdrav

Ahoj holky,
tak já se taky ukazuju po nějaký době a koukám, že je to všude podobný :-( ani envím, jakýho smajlíka vlastně dát...

leni, jsem hrozně ráda, že ses ukázala, nedávno jsem na tebe myslela, jak zvládáš to podnikání a dvě děti a tak vůbec, jak ses do toho vrhla.. já už jsem na sebe naštvaná, mám spoustu nápadů, plánů co bych mohla... ale realizace mi nějak utíká :-( na druhou stranu furt bojuju s tím, že bych to měla nechat být a užít si kluky, dokud to jde, vidím to na šímovi, jak to fakt strašně rychle uteklo a to jsem to považovala za takový ty řeči, co se říkaj.....

naštěstí teda na jednu stranu si šíma vystačí hodně sám, nějak si zvykl, že po mně 100% pozornost vyžadovat prostě nemůže, ale neříkám, že mi to svým způsobem není líto.. ale on jí zas měl první dva roky a to je něco, co matouš nikdy nezažil.. o to je to teda větší mamánek, já si fakt bez nadávání nedojdu ani na záchod.. nicméně on je prostě sladkej, čehož zdá se je si i moc dobře vědom, rošťák jeden vyčůranej..

dneska zvládnul svoje první hlídání u hládací tety, co k ní chodil šíma, musela jsem nutně ke kadeřnici, neb za týden jdu na svatbu a vlasy už jsem měla neupravitelný a světe div se, panáček se nám vrátil vysmátej, ani nevypadal unaveně, furt se chechtal, pohoda.. tak to mně potěšilo, protože doma se fakt tváří, že když mu na minutu zmizím z dohledu, tak umře steskem...

no a leni - šímovi dneska dorazila motorka :-( rozhodli jsme se, že mu jí dáme až po svatbě, aby nebyl naštvanej, že tam musí jet a nemůže jít s honzou jezdit, navíc honza teď nemůže, neb spadnul a má nějakou velkou krevní sraženinu a sotva chodí už 3 týdny, takže to bude i lepší, počkat, až se dá do pořádku.. ale teda nadšená z toho nejsem, uvidíme, jakej bude frajer, když v zimě se ještě bál sednout i na boby.. nicméně pravda je, že už půl roku nemluví o ničem jiným, než že bude jezdit, tak co s tím, že jo.. sama vím, jaký to je, když rodiče nepodporují vaše touhy a nechci mu to udělat taky, tím spíš, že on je dítě, co si nikdy o nic neřekne, ani od ježíška si nikdy nic nepřál a najednou má takovouhle obrovskou touhu, tak mu nechci bránit...

uf, to jsem se rozepsala

jo a skramuško, užívej dokud bela leží a adovi nebere hračky... :) nechci říct, že by se tím veškerá láska vytratila, šíma je dodneška hrdej a nadšenej, každýmu hlásí matoušovy pokroky, když upadne, tak ho hned běží pohladit atd, to jo, ale ta realita doma... matouš chce přesně ty hračky, se kterýma si zrovna hraje šíma, šíma má svoje 3 zamilovaný, co nedá z ruky a tak jsou to věčný boje, matouš řve, na vysvětlování je ještě malej, šíma taky řve a já mu určitě nechci přikazovat, aby matoušovi dal motorku, se kterou chodí i spát, jen proto, aby matouš přestal řvát, navíc nezaručím, že mu jí matouš za 5 minut nezničí, no někdy je to na palici... to obodobí, kdy byl šíma jen nešťastnej, že matouš brečí a ruší ho a tak , to byla fakt pohoda, teď to vím