Re: Zdravé jídlo pro děti

Byla bych velmi opatrná s celozrnným pečivem u dětí do 10-ti let.Dítě není zmenšený dospělý, tudíž co je ideální pro dospělé, určitě není vhodné pro dítě.
Z některých názorů se mi opravdu ježí vlasy.
Pivo - jsou mnohem kvalitnější a dostupnější nápoje než nealko pivo. Proč budu dítě učit pít pivo, když bych se měla spíš soustředit na to, aby pilo obyčejnou vodu, naředěné ovocné džusy, bylinkové čaje.
Celozrnné výrobky: Malým dětem totiž může nadbytek vlákniny škodit. Může snížit vstřebávání některých minerálních látek, například železa nebo vápníku. Celozrnné pečivo je vhodné plně zařadit do jídelníčku až od deseti let. Mladší děti by měly sníst denně tolik množství gramů vlákniny, které se rovná součtu věku dítěte a čísla pět. Například pětileté dítě by mělo sníst nejvíce deset gramů vlákniny, tedy zhruba dva celozrnné rohlíky. Látky, které brání vstřebávání železa, obsahuje mimo jiné i káva, černý čaj nebo rebarbora.
Light potraviny
Ve snaze, aby dítě nebylo obézní nebo aby zhublo, mu rodiče přestanou dávat tučná jídla. Chyba! Děti určité množství vhodných tuků pro správný růst a vývoj potřebují. Měly by proto jíst polotučné, nikoli nízkotučné mléčné výrobky a také dostatek kvalitních rostlinných tuků. V tuku se totiž rozpouští některé důležité vitaminy a jsou důležité i pro správný hormonální vývoj.

3 Stop vnitřnostem
O játrech a ledvinách se říká, že jsou čističkou těla, tedy samy „špinavé“ a pro dětský jídelníček nevhodné. Veškeré nečistoty, které játra přefiltrují, jsou ale odváděny z těla a v játrech se usazují jen ve velmi malém množství. Vnitřnosti jsou naopak bohatým zdrojem některých vitaminů a minerálních látek, lze je tedy do jídelníčku občas - například jednou do měsíce - zařadit. U nás jsou opravdu jednou měsíčně na stole krůtí nebo kuřecí játra.
Zákaz mléčných výrobků: mléko má pověst potraviny, která zahleňuje, a proto ho někteří z jídelníčku vyřadili. Jenže tyto problémy zdaleka nepůsobí všem a navíc ne upravené mléko lze nahradit mléčnými výrobky. Velmi vhodné jsou například „živé“ jogurty a zákysy. Jsou bohatým zdrojem vápníku a „živé“ bakterie tělo nutně potřebuje pro dobrou imunitu. Denně by se proto měly v dětském jídelníčku objevit zhruba dvě až tři porce mléčných výrobků v množství odpovídajícím věku. Ideální tvrdé sýry (cihla), gervaise,lučina, jogurty,kefíry, biokysy atd.
Maso jen bílé:když maso, tak bílé, tedy drůbeží nebo králičí, míní někteří rodiče. Jenže dětský organismus potřebuje občas i maso červené, nejlépe libové hovězí nebo telecí. Je v něm totiž hodně železa. Proto by se měla masa na talíři střídat. Ryby je vhodné připravit dvakrát týdně.
Vejce jen zřídka: vejce obsahují cholesterol, a mnoho lidí je proto ze svého jídelníčku téměř vyškrtlo. Jenže je v nich i mnoho vitaminů a minerálních látek, lehce stravitelné bílkoviny i dobré tuky. Zdravé děti je mohou jíst až čtyřikrát týdně včetně vajec, která se používají na přípravu pokrmů.

A v neposlední řadě, spíše než na to co nejíst bych se zaměřila, aby děti měly opravdu dostatek ovoce at už syrové nebo v uvařené formě) - je
7 Málo ovoce a zeleniny je to zásobárna přirozených vitaminů, minerálů a vlákniny, kterou nenahradí žádné umělé vitaminové doplňky.

Sladidla: med, fruktoza - všechno to jsou cukry jednoduché, zkusila bych nahradit třeba ječmenou sladěnkou, javorovým sirupem apod. Řešením určitě také není hnědý cukr - jestli jste někdo byl v cukrovaru nemusím dále popisovat jeho výrobu (je to prostě odpad).