Re: Nevlastní dcera

Teda Phoebe, kloubouk dolů, tohle ustát a ještě se starat o 4 děcka, ten tvůj by tě měl nosit na rukou, fakt. Ale hlavně by měl vycházet z toho, že vy dva jste společná domácnost.... Já vím je to těžké, můj muž má také 2 dcery z předchozího manželství a do nedávna to mezi námi nebylo až tak růžové. My pro děcka dělali první poslední hory, dovolené u moře, tábory v zimě víkendy pomalu každý týden, vánoční prázdniny apod. Jen v létě ty prázdniny, oba jsme měli zaměstnání, kdy je v létě kalup, tudíž jsme si je nemohli brát. NO a všechno bylo málo, všechno vyčtené a jednání ze strany ex typu že my jsme povini, že musíme a že máme 2 platy (jsme si teda nevšimla, že by měl být můj plat na "cizí" děcka, ale brala jsem to tak, že si toho snad jednou budou vážit i když to pro mě i manžela bylo někdy těžký). Z jednání dětí přesně poznáte, co je jim vtloukáno do hlavinek. Slušného chování se manžel od bývalé ženy nikdy nedočkal, ani v manželství a teď vůbec ne, při tom je to normální pohodový chlap, který svoje děcka miluje. Ani není schopná zavolat, když si jedna zlomí ruku nebo nohu, jestli je neodveze do nemocnice, tak kdo jiný by se měl pokusit je tam dovést, že? No a dostane vynadáno, že si má volat, že se má zajímat, takž jinými slovy má sedět u věštecké koule a hlídat, jestli náhodou není něco třeba. A ješte mu to vyčte. Já si nemyslím, že všude to tak nefunguje, ale my to máme trochu extrémní.
St dcera, už začíná brát rozum do hrsti a opravdu, už to vše vidí z jiné strany a už začínám věřit, že nějaká spravedlnost existuje.
Býv. žena si ještě našla nějakého zazobance s rodinou(což najednou nevadí, ale když jsem byla já v té samé situaci, tak bubu) no a pijou spolu o závod Wizoura. A co máme takový postřeh s tou st dcerou, tak se k ní chová úplně stejně jako k mému muži, když byli spolu. Slyším od ní takřa stejné věty typu o neschopnosti, sebestřednosi, narcismu apod. Přitom za ty roky si myslím, že je to přesně obráceně. Nejhorší je, že Vás kritizuje člověk, který není schopný z vlastními dětmi vyjít ani na procházku, do cukrárny nebo na dětskýden.....to přeci není o tom jestli mám peníze nebo ne?? Ale o tom čase stráveným spolu s mámou nebo tátou. Já do toho nerada zabředávám je to téma plné emocí, citů a faktcitlivé téma, ale přeju všem ktřeí dokáží být rozumní, ať mají fajn vztahy. U nás to bohužel nejde a ani nikdy nešlo (jen když se něco potřebuje, to jsme jak kýbl medu)...................