Re: Pozdraveníčko

Ahoj holky!

Jdu Vás pozdravit po dlouhé době.

Netko a necháte si říct pohlaví, nebo to bude překvápko? A co Nik - jak se těší?

Ifčo, jsem ráda, že nakonec dobře bydlíte. My taky toužíme po domečku, ale jak se nám čím dál tím víc blíží možnost něco realizovat, dostávám strach. Už jsme se tu tak uvelebili a možná to je i o pohodlnosti. Neumím si představit jít někam na vesnici a denně dojíždět za prací atd.

No a u nás... Máme se dobře, děti jsou (ťukám) zdravé. Absolvovali jsme neštovky - měla jsem to pěkně postupně, takže to bylo o nervy. Víc jak měsíc jsem trčela doma. Naštěstí je Jára v tomhle super a měla jsem možnost i vypadnout mezi lidi.
Děti statečně absolvovaly 5 a 3 (!) letou prohlídku, překvapily, byly skvělé. Maty může do školy, ale domluvily jsme se s dr, že ještě počkáme co školkový psycholog. Trochu hůř zvládá neznámé situace.
No, já mám hotový čtvrtý semestr a pomalu si chystám podklady k bakalářce. Docházela jsem k jednomu klučinovi s dětským autismem, ale muselo se to ukončit pro silnou agresivitu. Bylo mu 15, takže s mou postavou to bylo docela riskantní.
Jinak v září konečně nastupuji do práce a už se fakt těším. Budu tady na jedné poliklinice - je tam dobrá pracovní doba, ale i tak to bude pro nás pro všechny náročné. Ráno budeme muset odcházet v 6:30 a návrat tipuju tak na 17h. Ufuf.

Užijte si pěkné prázdniny a opatrujte se.
Adéla