Psychický blok při kakání

Máte někdo zkušenost? Dcera má cca 2,5 roku,ale nechce si říkat na kakání. Na čurání se naučila si říkat okolo dvou let, chodí na WC, někdy i sama, sama se utře, obleče. Ale s kakáním je to problém, nikdy nechodila pravidelně v jednu dobu, kaká klidně i jednou za tři dny, nějak ji to neomezuje, v nemocnici mi kdysi řekli,že má zřejmě delší střevo a tak jí to trvá dýl. Ale problém je v tom,že když se jí chce kakat, někam se zašije a je to v kalhotkách. Když to na ní zpozoruju,že tlačí,tak se mi ji někdy podaří překecat aby šla na wc, nebo na travičku, když ji to chytne venku,ale většinou strašně vyvádí, volá,že kakat nechce, a tak ji to rozhodí,že se třeba nevykaká až další den. Potřebuje na to svůj klid a soukromí a jakmile je u toho víc lidí,tak je konec úplně. Jenže když jí donesu nočník, že ho jako může sama v soukromí použít,stejně na něj nesedne a pustí to do kalhot. Semtam si řekla, byla pochválená,dokonce jsem se uchýlila i k tomu,že dostala bombón,ale stejně si zas neříká. Už mě nebaví vyhazovat několikrát do týdne kalhotky Bohužel, zrovna pevnou stolici nemá,jí hodně ovoce, dost pije,takže většinou se to nedá jinak než vyhodit.
Prosím poraďte.