Ahoj holky,
Tak nejdříve se omlouvám za chybu, samozřejmě je „ osamělého“

…a teď vám napíšu více..
Já už jsem se v tom plácala dost dlouho, některé z vás to věděly, pořád jsem to řešila. Jenže když už použijete všechno a stále ten vztah stojí za dvě věci, tak to poslední proč bych v něm zůstávala, by byl Ondra. Říkala jsem si, že si neumím představit, žít takhle další pár let, natož zbytek života, to mě naprosto děsilo, takže jsem čekala, kdy přijde ta poslední kapka a pak už jsem to rozjela. Měsíc jsem si to dávala v hlavě dohromady, úplně jsem přestala komunikovat, abych se nedostala zase zpátky a pokaždé mi vyšlo, že už to zpátky dávat nechci. Velké plus byla ta práce, kterou jsem si našla během 14 dnů a pak už jsem řešila praktické věci.
U mě to bylo snažší, že to trvalo tak dlouho, že už tam o lásce nemohla být řeč, stejně tak jsem to cítila i z manžela. Několik měsíců předtím už jsem přemýšlela o rozvodu, ale pořád jsem chtěla mít jistotu, že jsem pro ten vztah udělala maximum.
Co se týče Ondry, tak ten to pobral zatím úplně v pohodě. Nevím, na kolik je jeho hlavička chytrá, ale říkám mu pouze to, na co se zeptá. Nezatěžuju ho tím, jak jsem si přestali rozumnět, apod. My už dlouho žili jenom vedle sebe, a vím, že to Ondra cítil, že ne vše je ok.
Je divný, když se rodiče neobjímají, nedají si pusu, nepohladí se, atd.
Když se zeptá, odpovím mu.Třeba se ptá, proč nebydlíme v tom bytě předtím, ale my vše dělali takovou přirozenou, nenásilnou formou, aby to pro něj bylo co nejjednodušší. Ondra chodí k manželovi v postatě kdy chce M. i O., přítele má Ondra tuze moc rád. Myslím si, že tohle bylo nejvíc v pohodě. Spíš Ondra někdy řekne, že chce tatínka, když jsem přísná, ale to říkal, i když jsme bydleli společně.
Tak to jen info pro Mátu
Lesněnko, napsala jsi to moc hezky, mně ta představa, že má manžel jinou, byla úplně ukradená, já věděla, že chci být ještě v životě šťastná a ne aby byl můj život o kompromisech a mého věčného ustupování. Ono už pak ani není kam ustupovat.
Já jsem slyšela názory“ vždyť není alkoholik, nebije tě, vydělává, apod., ale tohle mi k životu nestačí.
Jenom za tenhle rok jsem začala aktivně jezdit na horském kole, začala se učit lyžovat, jezdit na běžkách, apod. Prostě si vše užívám a i pro Ondru to je určitě jenom přínos.
No jak říkám, je to na delší vyprávění, takže v září bych na nějaký víkend jela. Ráda hodím do placu nějaké tipy na ubytování.
Sáro, tobě moc gratuluju k chlapečkovi. Jsi skvělá, jak se ke všemu stavíš a jak ještě dokážeš v tomto problému pomáhat druhým. Vím, že jsi byla takovým iniciátorem, založit stránky o PEQ, takže klobouk dolů.
Brendy, tobě taky velká gratulace k druhému přírůstku!!!
pa,D.