Re: Jak funguje táta?

Tak předně Brendy velká gratulace k Radečkovi!!

Sáro, asi nemohu být objektivní při hodnocení vybraných jmen, Marek je jednička
Né, tak toho vynechám, líbí se mi Petr (moc jich teď není a Péťa je hezký, měkký a mazlivý, a když vyroste tak Petr je super jméno pro pořádnýho chlapa), Martin (toho jsem chtěla, ale nemohla mít, protože manželův spolužák Martin Br. byl d...l co seděl na vědeckém komunismu v první lavici)a Radek. Ty se Š se mi líbí, jen mi k příjmení přijdou moc ŠŠ

Dášo, jsi odvážná, fakt frajerka. Já si reálně nemůžu na manžela nijak moc stěžovat. Změnil nedávno práci a je dost vytížený, o dům se stará, problémy nedělá s ničím kromě dalšího dítěte. Kdybych smrtelně vážně řekla, že chci Citroen C5, půjde měřit garáž. Pravda je, že když tak přemýšlím o tom, jak moc dobrovolně dělá něco s dětmi, nejsem si moc jistá o jakou míru dobrovolnosti se jedná. Mnohem dobrovolněji jede s kamarádem na kole, chodí do piána (to mi přijde doslova úchylný).
Kdybych od něj odešla, fakt nemůžu vymyslet žádná pozitiva na obzoru. Vzhledem ke svému věku a omšelosti nemohu doufat v prince na bílém koni, tudíž ani v to chtěné mimino. Navíc jsem poměrně dost vybíravá, inu s věkem rostou nároky. Nevím kam bych šla bydlet ani jak bych uživila sebe a děti. Teda vím - mizerně bych nás uživila. A to dětem fakt udělat nemůžu - mamince ruplo v kouli, chtěla mimino, tak ve jménu své pravdy odešla od tatínka do pronajatého bytu, dělá od rána do večera a stejně nemáme na hračky ani kroužky........ No prostě přesně takhle by to dopadlo.
Prostě se smířím "jen" se dvěma dětmi a můžu žít vcelku pohodový život. Teď jen se nějak s tou situací srovnat. Ono mně jde všechno pomaleji, natož pak toto.

Jak mám donutit Marka aby spal? Naučil se vylézat z postýlky a od té doby večer vylézá doslova do umdlení, hlavně mého. Nesu ho nahoru min. 15x a jsem z toho fakt hotová. Zatím vždycky stačilo upravit postýlku, ale už není jak. Rozumná řeč s ním není, unavený je. Jediný co funguje je lehnout si s ním a počkat až usne (a usnout taky). Takhle to ale bylo s Adamem a ráda bych to tentokrát vynechala. Ještě před třemi týdny, když neuměl vylézat, tak bylo usínání v pohodě. Ale tohle je na mrtvici. Dušan už vymýšlel, jak mu na tu postýlku udělá poklop
A už je tady znova, achjóóó