Re: Kolik toho sní váš manžel?

petadurko chápu tvoje rozpoložení.... Ale s tím stylem života "za studentských let" (hokej, kolo atp) versus "v sedavém zaměstnání" - to prostě bohužel tak je že ta váha leze a leze nahoru.
S manželem jsme skoro 11 let. A ze začátku jsme byli oba jak lunti a zároveň pažraví jak kobylky. Nicméně já jsem neuměla vařit (bod¨1) a taky jsme měli oba hodně hýbavou práci (bod 2) a málo peněz (bod 3). Čili jsme neměli z čeho tloustnout. To začlo až postupně, vařit jsem se naučila, i těch peněz bylo víc a pohybu míň (kancl). Já mám (i když po dětech ale to je chabá výmluva) 12kilo navíc, manžel cca 20. Když se váží tak má obrovskou radost když je "docent" (do 100kg), spíš má ale něco nad. Pamatuju doby kdy z něj lezla žebra a při pohledu zezadu připomínal žebřík, teď má dost bříško, no ale i při jeho 195cm vypadá dobře (jak to ti chlapi dělají)

S množstvím jídla je to ale nevyrovnané. Má dny kdy sežere jak vlk (tím stylem jak popisuješ ty - normální oběd plus pak dojídačka z hrnce nebo vymetání lednice a večer vydatná večeře). A pak má dny kdy prostě nemá chuť - přijde z práce, nedá si svačinu, k večeři nic nechce, vezme si jednu housku s něčím. Takže já prostě doma mám buď jídla málo (co jsem počítala že zbyde na večeři nebo druhý den je snězeno hned), nebo zase moc (navařím a nemá chuť). Ani po těch společných letech to nemám vychytané :-( I když chápu že je to tak přirozené, prostě jsou období hojnosti a hladu, jíst stále stejně každý den je asi pitomost. Takže už mě to TAK nerozčiluje.

A k těm zlozvykům - vadilo mi hrozně že ohryzává salám -když byla šiška salámu, nebo třeba klobáska, šel do lednice, kousnul si, zas ji zabalil a vrátil zpátky..... to jsem mu řekla že je nechutný, že nebudu já jíst nakousanej salám, že to je jak od myší, ať používá nůž a kus si ukrojí. Brblal ale nějak to začal akceptovat a dokonce dneska je situace taková že já salámy ani klobásy už nejím (děti to zatím ještě taky nejedí) a on jde a stejně si ten kousek uřízne nožem, i když už by nikdo nefrfňal že to je nakousaný...
Pak taky že jí ke všemu kečup - proč teda vařím různá jídla když s kečupem chutná všechno stejně... tak to nějak omezil pak sám kvůli zažívání. No a samozřejmě je masovej, jak není maso tak se dívá podezíravě, to jsem ovšem věděla hned zezačátku jak jsem poznala jejich rodinu, kluk ze statku, každoročně zabíjačka, uzený atp.... ale náš táta byl podobnej, to zas tak neřeším, i když levné to zrovna není. Naštěstí zeleninu nebere jako jed, to třeba jeho brácha je na jídlo daleko horší, jednak mamánek (pomalu co nevařila maminka tak nejí) a zeleninu sní snad jen v sebeobraně . Manžela teda vycvičily dva roky pobytu na privátě, poznal cenu jídla si myslím, takže ocení náročnost, přípravu, naservírování, nebo není líný uvařit sám.

Jo a co zas vadilo jemu - že nechávám na všem celofán nebo takové to strhávací víčko (třeba na krabičce másla - je tam víčko plus staniol, ten ho děsně iritoval že ho tam nechávám nu tak ho už nenechávám). A že nedávám k jídlům zeleninovou oblohu. To jsem se taky naučila až s ním.