Re: Spor s tchýní o výchově dětí

já tě sice nehodlám sežrat, na druhou stranu musím říct, že tyto spory by měl řešit psycholog, který sám v této situaci byl, jinak bude mít ty stejný teoretický bláboly, jako že prarodiče mají rozmazlovat a nemusí dodržovat to, co nastaví rodiče. Hahaha, dobře se to řekne, ale je to jinak.
bydlíme v RD spolu s mými rodiči. A naši měli poiřád pocit, že naše děti´= jejich děti, a byli schopní i nás okřiknout, když měli pocit, že špatně vychováváme. Hádek bylo hodně, výbuch stačil jeden. Prostě si do své výchovy nenechám mluvit a když se mi něco nelíbí, tak se tomu vyhýbám. Takže jsem synovi zakázala chodit k našim po scéně, kdy měl snad ve 3 letech něco udělat a on prohlásil, že ne a jde k babičce, protože tam poslouchat nemusí. popadla jsem ho a odnesla ze schodů domů k nám a hotovo, toto si líbit nenechám. Stejně tak když m vadilo, že si všímají jen staršího a mladšího ani náhodou, tak jsem tam nepustila ani staršího, proč bych musela?
na druhou stranu pokud jsem občas chtěla (potřebovala) pohlídat, tak oba najednou a bylo mi jedno, co v tu dobu dělají, ale pak oba hned a zároveň domů a zase se vrátit do původního domácího režimu. a to hlídáání opravdu nebylo nijak často a kdyby to našim nedošlo, tak by bylo ještě míň, nikdo mě nemůže nutit k tomu, abych nechala kohokoliv, i když jsou to vlastní rodiče, kazit svoji výchovu. Netvrdím, že děláme všechno nejlíp, ale jim taky nikdo nemluvil do toho, co jak a kdy dělali. Toto jsou naše děti a naše zodpovědnost za jejich výchovu.
pokud ale někdo odevzdá děti na 3 dny v týdnu a ještě občas na víkend komukoliv, musí počítat s tím, že ta výchova bude tpět a musí se přizpůsobit těm druhým, je to náročnější.