Re: Hortenzie

Možná jsem měla u h. petiolaris smůlu na kultivar, ale řídký mi přišel zejména tvar keře, i když taky hodně velká část kvítků byla plodná, tj. s malými okvětními plátky, takže o něco méně výrazné.

Macrophyly mám pochopitelně zasazené v rašelině (tou nešetřím), takže na modré stačí modřidlo azzurante od Flortisu.

Když jsem ale viděla hortenzie v teplém zahraničí (přímořské klima jim svědčí, bestiím), tak jsem pochopila, co znamená, když se hortenziím opravdu daří. Například kamélie na zahradě jsem vzdala definitivně, protože mít lavírující metr vysoký keř s 5 květy (přes veškerou péči), pro mě není úspěch, když vidím šestimetrová monstra s tisícovkami květů. A to jsem měla vzácné novozélandské kultivary, mrazuvzdorné a zvlášť vyšlechtěné do chladného klimatu!
Takže když jsem objevila nenáročnou hortenzii, o níž skoro nemusím pečovat a stejně dělá divy, ostatní u mě spadly do kolonky "daří se méně".

Mimochodem tady jsou ukázky h. arborescens, neumím vložit odkaz.

http://www.vanbelle.com/images/plant%20guide/deciduous/hydrangea-annabelle.jpg

http://www.landscapedia.info/images/plant_images/Hydrangea_arborescens_Incrediball_smooth_hydrangea.jpg
(tady ta ruka vůbec nemusí být dětská, květenství jsou fakt velká)

Pro mě je důležitá zahrada jako celek, co nejzelenější celý rok, co nejmíň práce+co největší efekt, nejsem tedy fanatik pouze přes hortenzie, ty dodají lehký barevný akcent v létě, když si oči odpočinou od spousty kvetoucích rododendronů. A po letech experimentů dávám přednost rostlinám, které 100procentně pochopily, co se od nich chce. Donedávna jsem ještě vysazovala, teď po asi 9 letech od založení (v podstatě na skládce) už jen běhám a řežu jako blázen, aby se ty původně nedomrlé zákrsky netlačily do sebe (to jsem si myslela, že jim nechávám dost místa!).