Re: Odstavení dítěte

Napadlo mě to, co Ajlinu. Proč tak "drasticky"? Proč mu odepíráš kromě mlíka i sebe? Já kdybych byla zvyklá na přízeň nejbližšího člověka a on se ode mě najednou odvrátil (z mého pohledu bezdůvodně), dala bych mu to asi pěkně sežrat.

Já mám zkušenost s odstavením 2 dětí. S prvorozeným to bylo na vzájemné domluvě v 21 měsících, takže se to obešlo bez jediné slzy. Druhorozeného jsem odstavila já, v 16 měsících (z důvodu dalšího těhotenství, současně s kojením tehdy 5-6x denně mě to vyčerpávalo). Večerní jsem nechala až nakonec - a rozhodně syna neopustila a neodešla jinam. Prostě jsem si ho vzala k sobě do postele, řekla že mlíko bohužel není, a když začal plakat, mazlila jsem ho, objímala... první den plakal asi 10 minut, druhý večer možná 2-3 minutky. Třetí večer už se mi automaticky schoulil do náruče, bez náznaku že chce kojit. Proběhlo to výborně, bez zbytečných slz a stresů.

Sebrat dítěti mlíko i sebe mi přijde kruté. Věřím, že časem přestane plakat. Ale aby to nebylo spíš rezignací,než pochopením...