Re: Něco o Vítkovi

Tvarovky jednou za rok mě taky překvapily, takže je jasné, že další si budem muset uhradit....

Co se týká střídavé péče, myslím, že to funguje, jsme schopni se domluvit, bez toho by to nešlo. Prosadila jsem si ji, pravda já. Střídali jsme ještě před rozhodnutím soudu. Nemějte o mě špatné mínění. Své děti miluji nade vše. Ale nepořizovala jsem si je proto, abych na jejich výchovu byla sama. Tatínek se cukal, říkal, že z nich dělám kočovníky... Já???? A prý ohrožuji jeho pracovní kariéru!!!! A já jako práci nemám? Na svou pozici se dostal po mých zádech. Dělala jsem to ráda, dělala jsem to pro nás... ale dělat to pro něj a jeho novou bábu (je stejně stará jako já, svobodná, byla to jeho podřízená...). Taky vím, že bych dost špatně nesla návraty dětí vždy po jednom víkendu jednou za 14 dní. Kdy by děti přijely rozjívené. tatínek by je vzal na výlet, na oběd, nemusely by se učit.... A já bych je pak dávala do pořádku a pak taky sebe.... . Otec dětí se o ně dovede postarat, v tomhle byl skvělý a tak proč by se nemohl starat i nadále. Děti mají nárok na oba rodiče. A zkrátka jsou věci, které kluky může naučit nebo poradí táta. Je pravda, že zpočátku mi bylo bez dětí doma teskno. To mi je i teď, ale mám to tak, že když je nemám, jsem víc v práci, chodím na spinning, zaplavat si (teď jsem dlouho nebyla, protože stále něco obíhám a zařizuji... a momentálně jsem nastydlá....) No a v týdnu, kdy kluky mám se jim maximálně věnuji. Střídáme po týdnu. No a už jsem psala, že když starší syn k tátovi nechce, tak on ho netahá a já ho nevyhazuji. Je v pubertě, tak jde také o to, nechat ho dýchat... .