Re: Dovča s nevlastní dcerou

Někde jsem kdysi četla, že děti, které jsou takhle malinké odloučené z jakéhokoli důvodu na delší dobu od matky, si to pamatuju na celý život, né že by si to přímo pamatovali, ale někde se to podepíše...Když se rozhodnu, že chci mít děti, dobrovolně se tímto na několik let vzdávám dovolené ve dvou. K těm se opět vrátím, až bude mé dítě umět mluvit a dokáže babičce případně říct, kde ho bolí apod. Jasně babička se postará stejně jako máma v tom smyslu, že přebalí, nakrmí (když dítě není samozřejmě kojené), určitě pohoupe, ,,vyvenčí´´, ale pouto mezi matkou a dítětem není přeci jen o tomhle...Co když bude problém? Když byly synovi právě 4 měsíce začal v noci z ničeho nic zvracet jak alík (jinak nikdy neblinkal), házel šafle na zádíčkách a málem se nám udusil, okamžitě jsme jeli na pohotovost a již lehce dehydrovaného, vyčerpaného si ho tam nechali (nás oba samozřejmě). Moc by mě zajímalo, jak by se v této naší strašné situaci poradila babička...A pochybuju, že by si maminka pak dovolenou užila, když by její dítě leželo na kapačkách a ona se opalovala pěkně v klídku někde na pláži....O to jde, dokud není problém tak dobrý....ale čert nikdy nespí