Re: Dneska je jiná doba, dítě venku nevidět. Čím to?

Juldo Fuldo, dovolím si oponovat.. to není otázka "odvahy" a vyzdvihování hrdinství... to je otázka do značné míry nezodpovědnosti, nebo jak to říct, přílišné "liknavosti a nevšímavosti"...

Ono záleží na tom, kam to dítě pouštím, do jakého prostředí, jestli na vsi o pěti barácích, kde projede jedno auto za tejden a pošťák na kole pokud ho cestou nesežere medvěd, nebo třeba do dvora činžákového bloku (kde jsem strávila celé svoje útlé dětství, kde jsme byli chráněni od aut a hvízdla-li máma z okna hned jsme přiběhli) nebo na pražské panelákové sídliště plné pokuřujících puberťáků, feťáků a grázlíků (o úchylech všeho druhu nemluvě)....které mám notabene z dohledu a z dosahu!

Já bych si prostě nevzala na triko abych své dítě vystavovala takovému riziku aniž bych ho měla aspoň částečně pod kontrolou!!! Né já nepochybuju o tom že sedmileté dítě má dost sebekázně a zodpovědnosti, aby dokázalo přejít silnici a rozhlídnout se jestli nevletí pod auto, nepochybuju o tom že si dokáže samo hrát na pískovišti a v rámci svého věku si dokáže se svými vrstevníky "vyříkat" ručně stručně spory o bábovičky, ale už pochybuju o tom že by se dokázalo ubránit bandě zfetovaných puberťáků, kterým něco přelítne přes nos a nebo úchylákovi který ho pozve na sbírku motýlů a zatáhne do do prvního sklepa...

Díky nechci! Tohle bych si prostě na triko nezvala.... (kdybych na to hřiště viděla, měla otevřené okno a čas od času poslouchala jak můj Pepíček na hřišti debatuje s vrstevníky... tak mooooooooožná)... ale jinak ani omylem