. Kojit jsem mohla téměř pořád, když byl takhle mrňavej. Celé dny jsme se střídali a nosili a nosili a kojili (teda kojila
). Pak brečel i na ruce a šel do šátku. Do čtyř měsíců se ode mě nehnul ani na pět minut. Buď byl v šátku, nebo jsme spolu spali a on byl přicucnutej na prsu. Když jsem se šla sprchovat, tak řval taťkovi v náručí (časem mu totiž začal vadit i tatínek). Ráno jsem se vzbudila, opatrně vylezla z postele a než jsem se vyčurala, brečel. Jsem ráda, že to mám za sebou. Miluju ho, ale tohle bylo pro mě stráááášný. Ve čtyřech měsících jsem ho začala učit, aby nebyl pořád na mě přilepenej. Trošinku se povedlo, ale opravdu minimálně. Ta závislost šílená (pro mě) trvala do roka a půl. Potřebuju svůj prostor a když jsem dělala jakoukoli věc a to moje dítko milovaný se mi drželo pořád nohavice, tak mi to někdy až silně vadilo. Teď už je to fajn, je mu 21 měsíců a je to pořád mazel. Nejspokojenější je, když se o mě může opírat a otírat a ležet na mně. Teď už je to krásný, protože si i zahraje a už nebrečí, ale přijde si a pomazlí se, ale byly časy, kdy jsem byla na dně.
Edudant a Francimor od Karla Poláčka v Hudebním divadle v Karlíně
Tipy na vánoční dárky pro celou rodinu
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.