Re: Jak zareagovat?

Chápu, že bych měla myslet na to, jak to přijme moje dítě a né na to jak to přijmu já.
Ale nevím jestli mě může někdo pochopit. Pro mě je hrozný ten pocit vyčůranosti, kdy se mnou zametá jak chce sám. Ono je totiž velmi pravděpodobné, že za měsíc bude zase všechno jinak.
Nevěřím, že chce od této chvíle soustavně projevovat o dceru zájem. Vidím v tom další jeho vychcanost. Prostě napsal, když se mu udělalo smutno a potřebuje někoho mít u sebe a já jsem ten správný člověk pro tyhle chvíle!
Rozhodně nic nepsal o dcerce, nic jí vzkazuje, jen prostě mi napsal- Natálko, chci se stavit na návštěvu tento víkend, jestli by to bylo možné...tak co kurva chce??? Tak prvně musím nějak reagovat, nemůžu hned vymýšlet scénaře, kterak budou s dcerkou od teď nejlepší kamarádi.

To budu řešit až potom, jaké to bude pro dceru.
Ale první moje reakce nemůže být....jo jo, za hodinu na hřišti.
To je blbost.
To bych byla blbá!

Promiňte, ale prostě jsem to musela dostat ven.