Re: Kamarádství dětí

Mne prijde, ze deti v tomhle veku neumi byt "kamaradi" tak jak si to predstavujeme my dospely. Navic co se týče vztahu dětí k dítěte dokážou být mnohdy dost kruté. Nemají žádné zkušenosti. Sama mám zkušenost, že jak jsou kamarádky a jsou tři tak to je konec. Přijde mi, že všeobecně takové to opravdové přítelství přijde u žen až po 40 ,protože už mají vyřešený svoje vztahy, bydlení atd. a nemají si co závidět. Já ze svých kamarádek taky občas citím, že když začnu mluvit o jiné a to se znají, že se ta dotyčná tváří, jak kyselé zelí. Taky jsem bydlela v baráku a prostě pokud si rodiče defakto nepřáli, abysme někoho k nám nebrali tak to prostě bylo svaté. Ono většinou si pamatuji, že mezi lidma byla takova jakoby nedůvěra, možná tím, že to bylo za komoušů, nevím, jak to chodí dneska. Ale nebylo extra zvykem, aby děti zevlovali někde u cizích.

Jinak si myslím, že takový ten základ sebevědomí musí mít člověk daný. Ano životem člověk jakoby zmoudří a je silnější, ale nedá se mluvit o sebevědomí.