Re: Žaloba na určení otcovství

Podle § 113 občanského soudního řádu s řízením o určení otcovství je spojeno řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte. Jde o tzv. spojení ze zákona; podle tohoto ustanovení řízení o určení otcovství nemůže probíhat samostatně a rozhodnutím soudu nemůže být vyloučeno k samostatnému řízení. S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno řízení jen o výchově a výživě nezletilého dítěte; jiné otázky péče o nezletilé dítě, např. úprava styku, nemohou být v tomto spojeném řízení řešeny. Nejsou-li splněny hmotněprávní podmínky pro rozhodnutí o těchto otázkách, např. proto, že matka dítěte a žalovaný spolu žijí ( srov. § 50 zák. o rodině) nebo byla-li žaloba o určení otcovství zamítnuta, končí spojené řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte bez vydání rozhodnutí.
Šestiměsíční lhůta od narození dítěte ( v případě muže od notifikace narození dítěte) se týká pouze popření otcovství, t.j. případů, kdy je otcovství už určeno na základě jedné ze tří domněnek otcovství(ve stručnosti: 1. manžel matky, 2.ten, kdo otcovství uznal či 3.ten, kdo s matkou dítěte v době rozhodné pro početí souložil). Upozornění na výši nákladů řízení, v němž by žaloba matky byla zamítnuta, není od věci - se zdokonalením DNA testů od počátku 90.let je již jejich rozlišovací schopnost natolik vysoká, že v praxi skutečně častěji než dříve dochází k vyloučení neprávem nařčených mužů, kteří se mohou bránit rovněž uplatněním svého nároku na náhradu škody u soudu.
Pokud jde o dávky, zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi i zákon o státní sociální podpoře v případě společně posuzovaných osob ( např. otec dítěte zapsaný na základě rozhodnutí soudu v rodném listu dítěte) umožňují tzv. vynětí osoby z okruhu společně posuzovaných osob, ale zase se započítává soudem stanovené výživné.