Ale počká, než ji dám vyčurat já. A počká klidně 3 hodiny. Obě děti - i čtyřleťáka - dávám vyčurat/velím k vyčurání před delší cestou, před delší návštěvou uzavřených budov apod., takže ani s jedním dítětem se mi nestávalo, že by z ničeho nic - pokud je zdravé - potřebovalo okamžitě střelhbitě. To potřebovali jako novorozenci, ale i tam zvládali oba počkat třeba 10 minut, než jsem je mohla dát vyčurat. Jinak na cesty s sebou nosívám malý čínský nočníček (třeba do práce, tam to máme na záchod daleko a s 2 dětma je to složitý, tak se mi děti vyčurají tam, vynesu to při odchodu...). Neumím to logicky vysvětlit, prostě to tak měli oba. Syn to teda přes léto v tom roce pohnojil tím, že jak běhal nahatý, tak zjistil, že se při čurání nemusí ani zastavovat, takž se v 15 m vrátil zpět do plenky, ale říkal si po počurání o "čistý pína, iný pína" a v 18 ji odložil ze dne na den a trval na nočníku.
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.