Re: Katastrofální spánek 9m dítěte

Tak dítě v 9 měsících má dle mě ještě nárok na noční kojení. Předpokládám, že byť jí,tak se i hodně pohybuje, během dne už méně spí, energetické nároky jsou |(což neznamená, že se musí kojit každé dítě,můj prvorozený spal bez kojení od necelých 2 měsíců celou noc). Prochází separační krizí, tomuto období to odpovídá. Sama v noci kojím i svou téměř 13-ti měsíční dceru. Ale ona spí se mnou, nikam k ní nechodím, v polospánku nakojím a spíme dál. Unavená z toho nejsem.
Věřím, že zmatek dělá i tvůj přístup, který je každý den jiný. Zkus se uklidnit, zeptej se sama sebe, co vlastně chceš, od sebe i od něj, a pak nějak postupuj. Nechat vyřvat není řešení. O Estvilovi nic moc nevím, nikdy jsem to aplikovat nemusela, starší odešel do svého pokoje ve 3 letech, mladší v 1,5 roce za ním, v pohodě bez problémů, tak neporadím. Nechat dítě brečet v jiné místnosti, ve tmě, dokud vysílením nepadne, se mi hnusí. Neudělalabych to ani nepříteli, ne tak někomu, koho mám ráda. Estvil co ale vím, o tom není. Nejde o to, aby dítě rezignovalo, což je pak interpretováno jako že se umoudřil a je konečně hodné dítě, ale dodat mu důvěru, aby uměl spát i sám. Abyusnul v klidu a lásce, a ne vysílením nešťastný a rezignovaný.
Hodně síly