Re: Co si myslíte o českých ženách?

No vidíš, a z tebe sebevědomí evidentně nikdo nevytloukl, protože jsi ho prostě měla naděleno dost od přírody.Asi je to opravdu i záležitost genetiky. Na mne nikdo fyzicky ruku nevztáhl,nebo jen opravdu ojediněle. Úplně stačila psychická masáž, a je ze mne jedinec, který se bojí skoro i dýchat, aby náhodou někoho neobtěžoval. Já přitom byla odjakživa vzorné submisivní dítko, co se hlavně chtělo zavděčit a ZASLOUŽIT si lásku.Přesto to rodičům pořád nějak nestačilo a jakýkoliv projev vlastního názoru nebo vůle byl trestán nadávkami, zesměšňováním, ponižováním, odmítáním, hysterickými výlevy...Pamatuji si nechtěně vyslechnutou větu v rozhovoru rodičů "musíme tu holku zlomit, nebo si snad ještě bude dělat co chce" Dnes po letech mi matka při každém setkání vyčítá, proč jsem tak nesebevědomá a nedovedu se ve společnosti prosadit a nechám sebou orat...Proč nejsem natolik úspěšná, aby se se mnou mohla chlubit před svými známými...