Re: Jak reagovat na výsměch ohledně mé postavy?

Mě ještě před rokem lidé kritizovali za to že jsem neuhlídala svého syna a on měl chudáček zlomenou nohu.Tak to prostě vidělo okolí a brali to za hotovou věc a byli ke mně moc "úpřímní" a narovinu mi řekli co si myslí o tom co se mu stalo.Moc mě to bolelo protože skutečnost byla jiná,můj syn se narodil s ortopedickou vadou a sádra holt patřila k léčbě.
Já si v té době vážila nejvíc lidí kteří se mě zeptali proč má sádru a né těch který si hned udělali o tom svůj obrázek..tuhle jejich úpřimnost jsem nenáviděla!Já vím že je trochu něco jiného,ale chci tím říct že leckdy vypadá věc jinak než jak to veskutečnost je.
Jinak neboj mě se taky hodně lidí ptá jestli čekám druhé,odpovídám na to že né že jsem jen tak vyžranáNo radost stoho nemám ale je to pravda,spokojená teda ze sebou moc nejsem ale zatím jsem stím nedokázala nic udělat.Teda ale nevím jak bych se tvářila kdyby se mě někdo zeptal proč jsem tak vyžraná
Mě teda u dospělích nějaké to kilčo až tak neudivuje,spíše mě zaráží u dětí,ale vím že i v tomto případě to není vždy o přejídání dítěte nebo že mu doma podstrkují.
No a známé bych asi řekla že vím jak vypadám že doma máme zrcadlo,a že mi to nevadí.
V případě že by mi to vadilo bych řekla že mi to teda vadí,ale nemám vůli stím bojovat a že bych byla ráda kdyby si své připomínky pro příště nechala pro sebe.
Ještě k těm miminkům,já teda neříkám že se mi každé miminko líbí,mě to prostě nejde přes pusu říct to a přitom si to nemyslet,Prostě když se mi líbí řeknu a když se mi nelíbí najdu si něco co mě zaujme(oči,vlásky,prstíky prostě cokoliv)ale nerozplívám se nad krásou dítěte to ne.Klidně pochválím i faldíky na nožkách protože ty můj syn snad nikdy neměl on je hrozný hubeňour,občas jsem kamarádkám i ty faldíky na jejich miminkách i trošku záviděla.Já měla vždy problém trošku malého vykrmit aby mu nelezli žebra,ale on hold není moc velký jedlík a je dost mrštný tak nemá s čeho přibírat.