Re: Spánkové dilema

přidám svoji zkušenost - naše malá naštěstí už od narození spinká vzorově. Od narození se v noci budila max 2x, a to kolem 11-12h, pak až 5-6. Od cca 3m to bylo jen v 7 véča, ve 3-4 dlabanec... od půli roka se budí jen občas na pití, zaženě žížu a spíme dál. Od mala má režim že prostě se v půl 8jde chrnět a jeto. Ovšem od té doby co se sama pohybuje (leze, chodí) tak je usínání problém. Položím ji, dostane Vigantol, zapije ho, chvíli leží, počká až odejdu a šupky dupky, stojí a obchází.. toto je schopna dělat až do úplného vyčerpání... to si i lehá, že by spala, ale prostě NE, spát se nebude.. pak stačí, když ji položim, chvíli přidržim na boku, aby se nemohla překulit sama a do 2min usne...

Nám na tento "problém" pomáhá, když ji nenechám spát tolik přes den. Spí tak hoďku dopoledne, přičemž se budí mezi 8 a 9, po O spí jak kdy - jsem radši když usne dřív a porspí se i 2h, ale musí se vzbudit max do 3... Jinak je večer strašnej... To mám vyzkoušeno... Je sice fakt, že když se vzbudí odpo už před 2, tak po 5.h by nejradši spala, kdybych ji nechala, ale chce to vydržet. Raději ji dám spát o půl hodiny dřív než abych ji nechala usnout v 5 nebo půl 6....

jinak na takhle drastické odstavení bych asi neměla ani nervy ani odvahu.. musí to být takový šok.... nedivím se, že se pláče...