Ahoj všem. Shrnu o co jde. Před 2 roky jsem přišel na manželčinu (40 let) nevěru s podřízeným z práce (28 let,svobodný,žádná známost,žijící s maminkou).Já jsem "kluk" 42 let, činorodý,stále s našimi dětmi něco podnikám (kluci 10+16 let),vždy jsem plánoval všechny víkendy, dovolené, chodili k nám jen vlastně moji přítelé a kolegové na návštěvu.Mám hodně koníčků,vše mě zajímá, myslím, že mám značný všeob.přehled.Skoro nepiju,nekouřím vůbec,jsem 18 let věrný...no,asi si někdo řekne: "Blbec". Ne, tak to není, ale ctím to, že jsem něco na svatbě slíbil a tak to je. Manželka je z malé vesnice z rodiny, kde nikdy nečetli, žádné kino, nic takového. Nějakých 16 let jsme žili v pohodě, ona řídila peníze (pravda, málem jsme skončili na mizině...), já volný čas a jí to i snad vyhovovalo. Jsem chlap, který umyje nádobí, umyje podlahu, nevadí mi žádná práce. Miluju svoje děti a jsou pro mě na 1.místě.
Zpět k příběhu. Po odhalení nevěry jsem dělal to, co každý v takové situaci. Skučel, naříkal, prosil, sledoval, prostě dělal to, co toho podvádějícího celkem spolehlivě nas... a opovrhuje vámi o to víc. Asi po roce mi to docvaklo a manželka, když viděla, že se vzpamatovávám vyrukovala s těžším kalibrem: Rozvedeme se, já budu volná a ty mi do ničeho nebudeš moct kecat. Zhroutil jsem se, ale protože jsem mládí prožil na internátech, kolejích, v zahraničí, na vojně, tak jsem si řekl jednoho dne "A dost". A uvědomil jsem si, že jsem chlap, který má na rozdíl od manželky spoustu kamarádů, ještě víc kamarádek a má rád život. Ti všici mě podpořili a tak jsem začal jezdit na výlety teď už jen s mladším synem.
Loni manželka vycestovala na služebku na několik dní a až po odjezdu jsem zjistil, že s antikoncepcí a kolegou...Utekl rok, kdy mi už stoupalo sebevědomí, začal jsem v podstatě dělat veškeré domácí práce a manželka jakoby rezignovala na život, jen seděla doma a ťukala do notebooku, chce totiž teď budovat kariéru, dokonce kdysi prohlásila, že nejen já, ale i děti jí v tom překážíme. Škoda, že jsem ji tehdy ukecával aby zůstala s námi...
Takže, letos jsem se rozhodl, že ji nechám naprostou volnost, ať ukáže, jak si toho váží. Doma se to začalo zlepšovat, po 2 letech se mnou občas mluvila, jen už asi 7 měsíců spí v obýváku. No, zkrátím to. V květnu jsem náhodou zjistil, že není u kámošky, ale u kolegy, tak jsem dal ultimátum. Pak jsem našel antikoncepci (sám žiju v nuceném celibátu už 2 roky...) a teď jela na služební cestu, prý na Slovensko. A co čert nechtěl, její kolega má taky ty dva týdny dovolenou (manželka s námi v létě nikam nejela, takže jí také zbyly zrovna 2 týdny)...říkal jsem si, že si nebere ani moc oblečení, ani pracovní notebook...Už mi došla trpělivost, chci podat žádost o svěření dětí do mé péče, kluci budou asi spíš radši se mnou, ale přece jen výsledek nejistý. Jsme v městském bytě, takže kdyby děti dostala ona, dostane i byt a jak mi řekl právník, můžu skončit na ubytovně a ani děti mi tam soud na víkend nedá. Šílený, absurdní, ale tak to asi chodí. Jeden roky lže, podvádí, druhý se snaží a dojede na to...A to byla před 3 roky báječná ženská. Copak jí nedojde, že jednou pro něj bude stará? Že jí už teď starší syn skoro opovrhuje a kdysi ji nazval kur..u? Přece nemůže až tak blbnout nebo mít za blba mě

No nic, chci požádat o svěření děti a rozvod, co byste radili? Něco jsem našel na internetu, ale není nad osobní zkušenost. Mám uvést skutečné důvody? Že ona hledí jen na práci, lže, podvádí, není schopná zorganizovat dětem volný čas nebo prostě mám napsat, že o ně žádám bez udání důvodů? Díky moc za každý názor.