. Vybrala jsem si příbuzného z rodiny, pána v důchodovém věku, domnívajíc se, že tak to bude v poklidu a pohodě, ale ouha. Je mi 31, nepřipadám si už jako pubertální tele, na které si každý může podle libosti otvírat hubu, a já mu za to ještě zaplatím
- a v tom je asi problém. On mě neustále buzeruje, jízdy jsou jeden velký stres, nic nikdy nepochválí, zato zaždá chyba vyvolá záchvat jeho vzteku a nelibosti. Mám dojem, že vlastně každý by už měl umět řídit, když už leze k Němu do autoškoly, a pokud to někomu nejde hned výborně už po první jízdě, je naprosto blbý a neschopný. Manžel mě jezdit "viděl" (jel se mnou), je to výborný řidič, a podle něho jsem celkem šikovná. Mám za sebou 4 jízdy (takže podle instruktora bych už měla vše perfektně umět), pořád mě ježdění baví, ale když si vzpomenu na středu, kdy pojedu zase, je mi z toho špatně.
) - jsem měla tak brutální depresi. že jsem se z toho nemohla vzpamatovat do večera
.
? VYDRŽET to, na co jsem se vcelku těšila? Původně jsme se měli na podzim stěhovat do domku - z města na venkov. To byl hlavní důvod, proč dělat atoškolu právě teď. Nakonec ale budem rádi, kyž bude domek stát na jaře.. Tak si říkám, mám to fakt "vydržet",nebo počkat do jara a případně si vybrat jinou autoškolu?

Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.