Re: Důslednost v noci

Taky bydlíme s rodiči - respektive pod rodiči mého muže. A pro nás je to naopak horší varianta. Od chvíle, co se narodil náš syn, trvají na tom, že spokojené děti NEBREČÍ. Nebo lépe řečeno, dítě NESMÍ BREČET, protože oni to nehodlají poslouchat... Takže, pokud brečí, a je jedno, z jakého je to důvodu, je to jednoznačně MOJE CHYBA, a něco dělám špatně. A pokud nedejbože brečí v noci, znamená to zcela nepochybně, že SPÍM a na syna se klidně VYKAŠLU. Čekala jsem do dvou let, než jsem si troufla ho odstavit. A abych nezapomněla, to, že jsem kojila do dvou let je taky moje CHYBA ...
Jinak, pro zakladatelku, zkus se sousedy promluvit a vysvětlit jim situaci, a´t nemáš špatné svědomí. A až budeš v klidu, začni s důsledným odmítáním jídla, pití bych nechala v postýlce tak, aby se mohla v noci napít sama...