Re: Trvalé bydliště manžela

ahoj,
čtu vás tu průběžně, jak jsem zrovna ve velké depresi či menší. Prostě poslední rok sem zavítám a občas něco přečtu. Pak si řeknu, že se nebudu deptat a že si zakazuju nad tím přemýšlet, ale nejde to.
Už jsem sem určitě i pár řádek kdysy napsala.
Koukám, že těch 7 let vztahu je fakt dle těch statistik pravdivých:-(
U nás to je taky 7 let a dobře to nedopadne, až jsem se nažila manžela pochopit. Někdy tu závidím těm, co píší, že jejich manžel si našel milenku. Já bych takové razantní řešení, kdy se k ní odstěhuje, brala. Jenže můj manžel se dohodnout na odločení nechce a svádí na mě, že všechno hrotím. Přitom když to chci rozebírat, tak mi na to říká "chceš se hádat?"

Máme téměř 1,5 ročního syna. Letos jsem se od svých známých, po pár mých narážkách, že nám to moc neklape, dozvěděla, že manžel mým známým už loni říkal, jak je nespokojený. Že kdyby věděl, jak to bude, že se nežení. A to byly našemu synovi v té době 4 měsíce. Nechtěla jsem tomu věřit. Ale v té době začal hodně chodit do hospody a z pozdních večerních příchodů se staly ranní příchody a neplnění slibů. Letos na jaře přišel ještě s tím, že si udělá řidičák na motorku a přestože žijeme na dluh, tak si na motorku půjčil a v létě si ji opravdu koupil. Nebyli jsme nikde na dovolené, ani na pár dní v čechách, protože řekl, že nemá peníze....A já mu na to skočila. Pak si týden z času, kdy měl být se mnou a synem, jezdil na motorce. Odmítl s námi jet na jediný výlet, že jedině, když pojede na motorce a já to odřídím autem. Tak mi došla trpělivost. Dozvěděla jsem se, že si ho nevážím, že mě už tak moc rád nemá, že ho to s námi nebaví.....no a že by byl šťastnější, kdybych mu tu motorku přála. Tak jsem se ho zeptala, jestli on se ohlíží na moje přání. Že třeba jsem chtěla druhé dítě a on že nemá zájem ani o tohle dítě. Tak po 16-ti měsících s ním začal chodit 2x v týdnu na procházky, ale už doma není žádný jiný den, nalívá se v hospodě a o víkendech si jezdí po kamarádech. Je to chlap 45 let, který má už druhou rodinu a druhou šanci a zase slyším to, co říkál, že proč se rozvedl s první ženou. Že není spokojený! Je toho moc, co jsem se dozvěděla, ale vím, že takhle už nechci dál. Od léta jsem rozhodnutá se rozvést. Od kamarádky mám slíbeno, že u nich budu moct bydlet jen za poplatky, bez nájmu. Manžel mi vyhrožoval, že jestli se rozvedeme, že chce syna do střídavé péče, že rozvádět se nechce, protože už to jednou zažil. A že jeho bývalá by strašně ráda viděla naše dítě, že na tom přece nic není, že má zájem. Připadám si jako alenka v říši divů. Ale známí mě uklidňují, že já jsem normální, hodná ženská, že on je zvrácený a divný. Přitom se jinak chová strašně mile, ale je to hrané, což je ještě horší, než kdyby mi nadával. I když krávo už mu jde z pusy taky snadno.
No, jsem objednaná do poradny kvůli záležitostem ohledně rozvodu. Potřebuji hlavně vyměření výživného, abych věděla, jestli vyžijeme. Strašně se toho bojím, ale vím, že není jiné cesty. Intimně spolu nežijeme již 2 měsíce a předtím se to dá za rok spočítat na prstech. Je mi to strašně líto, ale on není ochoten slevit, naopak vždycky posouval hranice toho, co je jeho prostor, až pro nás nezbyl žádný. A to jsem vždycky brala, že chodí 4x týdně cvičit a ani jsem nemrkla a on mi sliboval, jak až bude dítě, samozřejmě tak často chodit nebude. No a co se nestalo, řekl mi, že má ode mě vymezen pidiprostor. Začal chlastat, pořídil si motorku a není teď doma prakticky vůbec, teda teď krom těch 2x2,5 hodiny na vyvenčení syna. A je na sebe hrdý, jak se stará.

Tak jsem se vypsala. Napsala bych toho ještě mraky. Píšu si teď každý den každé jeho slovo a čin a to, kdy jde do hospody, kde je o víkendu, co mi říká.

Přeju všem, co tu řeší ještě s více dětma takové problémy, aby měly hodně sil.