Velký bratr,

ahoj Dalíku a ostatní, taky jsem se dostala do soukolí Velkého bratra. Měla jsem radost, jak rychle jsem si po rozpuštění bývalé firmy našla práci...
Už v srpnu jsem tam dělala zadarmo - dělala, znamená pracovala bez jakéhokoli zaučení, ale produktivně. V půlce září jsem přestala spát. Šlo se mi do práce stále hůř a hůř. Nejen, že nebyl žádný čas na nějaké prokliknutí na seznam - to je snad v pořádku, ale nebyl hlavně za celý čas ani se najíst. Pak onemocněla Julie s podezřením na zápal plic - majitel nic nenamítal, spolumajitelka mi řekla, že pokud okamžitě nepřijdu - dohoda o výpovědi. Pikantní na tom všem bylo, že bez jakékoli hodiny zaučení jsem měla napsat tři směrnice a zrovna zavedli, že za každý den prodlení se platí pokuta 50 Kč/den. Přiznám se, že jsem to prostě po měsíci nebyla schopná napsat. Sotva jsem znala jména svých spolupracovníků a toky mezi nimi jsem odchytávala, jak se dalo. Přistoupila jsem na dohodu. Všichni se musíme snažit, pane správče :) - jenže asi jsem měla vyjednávat. V záadě se mnou byli spokojený, jen já to nezvládla. Potřebovala bych dělat deset hodin denně.