Re: Proč nekojit?

Nanousku, jak ja te chapu! Prvni dite jsem taky nekojila, predstava moji bradavky v jeho puse mi naprosto desila a eklovala se mi. Tak jsem proste nekojila a bylo to. Nejaky tvar prsou mne absolutne nezajimal, dobre pradlo pripadne plasticky chirurg udelaji v pripade potreby sve, kvuli tomu to teda opravdu nebylo.
No ale u druheho ditete se to tak nejak sebehlo, ze v porodnici pousteli driv deti kojene, nez nekojene a tak jsem tak dlouho snazive predstirala, ze kojim, az jsem opravdu kojila Sice se u mne nedostavuji zadne uzasne pocity z toho, jaka jsem matka hvezda, ale proste kojim, zatim pul roku plne a prsa mam absolutne necitliva - kdyz to prezenu, tak muzu rict, ze vlastne ani necitim, jestli dcera pije, nebo uz ne. Cele to funguje uplne mimo mne, nastesti nemame zadne problemy, jist muzu uz od zacatku cokoli a dcera zvlada Jedine, co odmitam, je byt za ziveho dudlika, takze po nasyceni prso sbalim a na dudlani dostane dudlika.
Timto muz srovnavat a s cistym svedomim rikam, ze co se tyka pracnosti ci casove narocnosti, je uplne jedno, jestli mama koji nebo ne. Umele mleko jsem mela vzdycky prichystane stejne rychle, jak kdyz ted hledam vhodne misto, kde nakojim /tak nejak se mi ekluje vytahovat prso na lidi kdekoli ve jmenu toho, ze dite ma hlad/.