Rodiny s dětmi, kteří nemáte auto a zvládáte to bez něho - máte můj upřímný obdiv. Už to tady zaznělo, mně příjdou dvě auto traky jako rozežranost, zejména v Praze a ve větších městech. Na vesnicích, kde lišky dávají dobrou noc a muž jezdí denně po kšeftech s plným autem nářadí ... nebo podobných situacích to pochopím
Druhý auto pro svojí vlastní pohodlnost nebo jako záloha, když to první bude v servisu? jak často a dlouho je takové auto v servisu? Opravdu to ty 2-3 dny /rok nevydržím v MHD? I ten taxík několikrát do roka výjde podstatně levněji, než auto stojící před domem celý rok.
Naprosto rozumím že si užíváte pocit svobody, já si svoje první auto pořídila jako bezdětná, ve 24ti, 120ku, potom Favouše. Poté přítele taky s autem. Asi 2 roky jsme měli každý svoje. Já JEN pro ten POCIT, že MÁM AUTO. Jsem přece dospělá holka, když mám svoje auto, nebo ne?! Co na tom, že na víkendy jezdíme spolu, do práce tramvají, ale mám auto. Pak mě to přešlo, protože logicky je to opravdu nesmysl. Auto kvůli pocitu

)) A abych řekla pravdu, když jsme to moje auto prodali, ulevilo se mi. Dvoje povinný ručení, dvoje přezouvání gum 2x ročně, 2x servisy, poruchy atd. atd. A dvě místa na parkování před domem.
Teď bydlíme na vesnici, spíš za vesnicí, do "centra" 1,5 km, do městečka 6km. Na vlak 3 km. Dá se to s jedním autem krásně. Máme 2 malé děti. Muž by nejradši neměl žádné auto. na to už asi nepřistoupím, ale snažíme se cesty s ním minimalizovat. Koupili jsme si mopeda, když je "nejhůř", muž jede na mopedu a já mám pro sebe auto.
Na druhou stranu muž nemá problém s tím, že někdy jedu autem já, jindy on, nepečuje o auto, neleští ho, vozíme v něm děti, ale i cihly na stavbu. Prostě je využité.
Nejvíc mě baví ráno v Praze v dopravní zácpě, v každém autě 1 člověk a každý nadává na ty druhý, že je zácpa. Každý ale z tý kolony za to může. Každý (skoro každý) mohl ten den jet tramvají, metrem, autobusem ... tak ti to užívejte!
