Re: nemoc

Včelko, gratuluji k holčičce . Až půjdeš rodit, nech chlapa doma a nahlaš si to "svoje" jméno a je to . Jsem potvora .
Dani, Mišák si říká taky "já". Na Lukyho volá "Uky, Uky" . Je to krásný. A taky nic moc nemluví. Teď začal dělat to, že se ptá: "Půjdeme tam?" Já řeknu, že jo a on ukáže jinam a já že ne a tak to pořád střídá a já "ne" a "jo" a on se tomu směje. Dneska ukazoval na cizí auto, když jsme vylezli ze školky a říká: "moje?" a já ne. A on na naše a "moje?" a já jo a tak to pořád střídá a tlemí se. Dělá to teď pořád.
Včera jsme byli kupovat s Lukajdou dárek k svátku . No mně se hned zalíbil takovej ten fotbálek, jak ho mají po hospodách. Jak se to ovládá těma tyčema a na každý tyči jsou tak tři fotbalisti. Tak jsem začala do Lukyho hučet, jak je to úžasnej dárek a on že ho nechce. Pak se začal líbit i taťkovi, tak jsme mu oba vysvětlovali, že je moc fajn. A on furt že ne. No už jsme se s taťkou viděli, jak večer hrajem my . Tak jsme to tak objížděli a nakonec si vybral jako od nás auto na dálkový ovládání Ferrari a jako za korunky od babiček a tet ten fotbálek . Tak máme s taťkou radost . Ale i Luky má nakonec radost, jezdí jak blázen autem a hrajem, je nadšenej. Teď mu ještě musíme koupit lampičku do pokojíku, protože se začal bát, tak aby si mohl rozsvítit, když se v noci vzbudí. Nevím, jestli to pomůže, snad jo. No i kdyby ne, tak lampička je vždycky dobrá. Budí se k ránu, tak by to mohl s lampičkou dospat. Jinak chodí totiž k nám. Zkusím sem hodit odkaz, jaký lampičky se mi líběj. Jsou na zeď.
Jo a jinak jsme prodali to naše drahocený auto Opla Omegu a máme koruny a taťkovi se líbí jedna Octávka, ale je rozbouraná, tak by na tom musel dělat, ale hlavně prej žere hrozně málo oproti tomu autu, co s ním jezdím teď a ještě naftu, takže by to byla paráda. Ale teď je po bouračce, airbagy vylítlý, bouchlá zepředu i zezadu, tak by to chvilku trvalo, ale bylo by fajn jezdit za pár kaček. Jen bych se o ní bála, to teď o tu stařešinu se nebojím, už jsem nabrala trochu plot a sousedům jsem pořád hejbala popelnicí, když jsem couvala a nedávám moc pozor, když couvám třeba do svahu, tak to neřeším a opřu se klidně zadkem do toho svahu . Tak s tímhle autem bych už nemohla, tak to nejsem moc nadšená . Ale jako do aut nebourám, to fakt do těch zrcátek koukám, když parkuju . Sousedi řekli, že jim je jedno, že jim vždycky otočím popelnici, že stejně není jejich, ale techn.služeb, tak to je fajn . Ale už jsem se naučíla zajíždět i bez jejich popelnice, tak taky dobrý. Ale je fakt, že tohle auto hrozně žere. Holky, jsem nadšená řidička a celkem bych se tím chtěla živit po mateřský. Rozvážet pro nějakou firmu třeba po Čechách. Bylo by to fajn. Tak se mějte, jsem se zase vykecala, tak máte co číst