Veveruss, záleží strašně moc, jaké typy jste. Ono tráva se sama neposeká; listí neuhrabe... chata bude určitě potřebovat údržbu, starat se o vyhánění příp. myší...
My jsme s manžou z vesnice a z RD a taky nás to táhne ven z města. Ale... bydlíme v bytě nad městem v pěkné lokalitě, koukáme na Šumavu a do okolí a do lesa to taky nemáme extra daleko. Když chceme vyrážíme na výlety, do přírody...
Chata nás láká taky ale taky jen jaro/léto resp.asi nás spíš láká zahrada někde mimo zahrádkářskou kolonii spíš asi na vesnici, s malou útulnou chatičkou, třeba někde v dosahu koupání, hezká krajina. Mít tam posezení, pískoviště, houpačky, pár kytiček... jenže mám strach, že poměrně brzy by se nám chatička zajedla - pořád jezdit na stejné místo, uklízet byt a ještě i chatu, stěhovat stále oblečení z místa na místo, sekat celé dny trávu. Ztratili bysme nezávislost kterou máme teď a jedeme si kdy chceme a kam chceme. Tak nějak mi na starání stačí to v čem bydlíme.
Druhá věc je, že teď okolo nás si dvě rodiny koupili chatu. Zpočátku supéééér fakt jsme skoro záviděli, jenže jedni zjistili, že chtějí spoustu věcí jinak, že spousta věcí v chatě funguje tak nějak na hraně, takže se letos vrhli na úpravy chaty a nakonec na chatě letos za celou sezónu nebyli ani jednou(snad jednou na víkend minulý týden- ještě nějaké dodělávky. Vylili se úplně z peněz úpravami, takže ani žádné moře jak byli dřív zvyklí... Do toho zjistili, že jim dělají jejich městské děti probémy, že je chata nebaví, že se tam nudí, - chtějí PC, internet, televizi, DVD a kamarády! Navíc jako bonus na nic sousedé, kteří prudí kvůli parkování ve stínu...
Druhá kamarádka jsou díky dětem ve stejném problému. Taky se na chatě nudí (a to jsou dvě a věkem k sobě), chtějí městský standart a nakonec i oni coby rodiče se tam nudí.
Ale i přesto přiznávám, že příroda, chatička maličká nás láká a s vědomím a zvážením všeho okolo bysme do ní šli -mít peněz stabilně nazbyt
