Re: Pláč při domácím plavání u 4,5 měsíčního kojence

ja bych naopak na zkusenosti jinych dala Tyhle knihy o potapeni mimin jsou casto az zbytecne tendencni...

my plavali s nejstarsi dcerou, pekne jsme verili plavacim instruktorkam, ktere nam rikaly, ze potapeni je to nejlepsi co pro dite muzeme udelat . Dcera z toho ale dvakrate odvazana nebyla, a nase snazeni uzavrel az koplikovany zanet usi v cca 8mes. Nerikam ze to bylo kvuli plavani, ale z plavaciho tydenniho kurzu jsme si ho odvazeli a nebyli jsme jedini...tak nevim... A tim ziskala k vode odpor a odmitala si namocit oblizej, preslo to az v 5ti letech a postupne az od te doby nasla k vode vztah a plave a nadsene se potapi.

S druhou dcerou jsme take byli parkrat plavat, ale ta hned pri prvnim potopeni dala velmi jasne najevo ze "tudy ne" a tak jsme se na to vykaslali. Po potapeni zacala sama touzit az ve 3 letech.

Muj zaver? Instruktorky jsou nekdy tak trochu fanaticke, je potreba je brat s rezervou a vlastnim zdravym rozumem. A nehrotila bych to na silu, nema to cenu, akorat se zadela diteti na trauma.

Jestli mate v okoli baze ktery ma fajn teplotu a muzes tam byt s mimcem, tak bych zkusila to (trebas plzenske Slovany) a kdyz to nepujde...tak to nepujde. Jasne, jsou mimina, co se potapi, vyskaji u toho radosti, opravdu je nadherne je pozorovat, ale vsechny takovy zkratka nejsou. Ja videla snad jen 2 takovy nadseny .