Re: Kojení měsíčního chlapečka - poraďte prosím

Ahojky,

podle toho co píšeš bych se vubec nebála toho, že miminko strádá. Podle váhy, podle počuraných plínek atd.. Jak tu už bylo psáno, taky bych to přičetla nějaké laktační krizi, čaj Leros se osvědčil i mě a prakticky každému, komu jsem ho doporučila. Duležité je taky nezapomínat na sebe, mě se v období těchto krizí vyplatlo určitě se zamyslet nas správým stravování, nejlépe si dát chlebík se sýrem nebo prostě pudink, krupicovou kaši, tak pul hodinky před kojením. Dostatečně pít a odpočívat.
Taky jsem četla v mojí chytré knížce o tom, že miminko se někdy těžce vyrovnává s tím, že už není v tom teploučku v bříšku, většinou jsou velmi ráda zavinutá v zavinovačce a to pěkně těsně. Když mi tak přinesli malého v nemocnici, tak jsem byla šokovaná a furt jsem ho pŕevazovala a dávala mu volnost a pak jsem po pár dnech přečetla tenhle článek a koupila si né krásnou hebounkou zavinovačku na sucháč, ale tu co jsem se jí zuby nehty bránila, tu s volánkama, takovou co jsme měli my, když jsme byli miminka a hurááá! Kluk přestal být ufňukaný, spal 3 i 6 hodin v kuse. Jasné, že taky plakal, páč takhle malé děti mohou plakat "bez příčiny" i 4-6hodin denně. Taky tu někdo zmiňoval koliky. Na to mi Jáchym prakticky vubec netrpěl, tak s tím moc poradit neumím. My jsme ale, když byl kluk bdělí, tak si furt hráli. Tu na rodině je ted´ hodné ˇpěkných videí co s dětičkama dělat. A taky jsem ho masírovala, každý den jsem ho koupala, aby měl dost prostoru a "pohybu" ...jsem si tak říkala, že se mu tak ten vzduch v příšku spíš vypudí, když bude pěkně kopat nožičkama a budeme si spolu u toho hezky povídat. Dneska mě trochu mrzí, že jsem hodně myslela na to, že musím být vzorňačka a mít doma naklizíno a vydezimfikováno. Tohoto spoustu času jsem mohla věnovat mazlení a ňufání, páč ted´ už je toho pořád míň a míň