Neváhej se ozvat !

Měla jsem děti ve dvou různých školkách a v jedné z nich jsem měla stejný problém. Také se mi to nelíbilo, je to podle mne zlozvyk. Doma to občas nejde jinak udělat, když prší nebo je dítě nemocné apod. a maminka potřebuje uvařit a udělat spoustu dalších věcí, ale ve školce, kde učitelky nemají na práci jiného nic, je to jen jejich lenost. Já jsem se ozvala, velmi slušně, ale jasně jsem si promluvila s ředitelkou a ta mi slíbila, že dohlédne na to, aby četnost pouštění televize byla rozumná. Jak to dopadlo, ale ani nevím, protože dcera krátce nato školku opustila. Byla předškolačka, takže dost velká na to, aby její informace bylo možno brát jako poměrně objektivní. Vůbec nehráli takové ty běžné skupinové hry, jako jsme hrávali ve školkách a na táborech za našich dětských let my, žádné soutěže, nic, co by se dalo s větším počtem dětí dělat - chvíli kreslili, vystřihovali, lepili apod., tedy činnosti, při kterých mohly dvě starší učitelky pohodlně sedět, a pak hurá k televizi Přitom ve druhé ze zmiňovaných školek neměli televizi vůbec a dělali spoustu zajímavých věcí a šlo to úplně bez problémů, děti byly nadšené. Je to jen v lidech, jako všechno.