Re: Jak zabezpečit byt s dítětem, aby nedoslo k nehode?

částečně souhlasím - obě děti se naučily (každé teda jinak rychle, prvnímu to trvalo většinou týden, druhému skoro měsíc ), kam smí a kam ne. Máme třeba velké kytky v květináčích na zemi - magnet jako brno. Dávat pryč jsem je nechtěla. Nehnojila jsem je od narození mimina, takže když přišlo na řadu ochutnávání hlíny, nebála jsem se, že jsou přiotrávený (ochutnali oba, starší decentně lžičkou, kterou čornul, mladší ochutnávala rukama...). I v kuchyni se naučili, kam smí a kam ne - vyhradila jsem vždycky jeden šuplík, kde si mohli kramovat (plastové misky & spol.). Syn to chápal v 10 měsících bez problémů. Dcera na to je trožku "tužší", ale ve 13 měsících vykazovala stejné pochopení, jako syn v těch 10 Jen holt musíš trvat velmi důsledně na pravidlech a milionkrát za den třeba zopakovat, že nenene, na kytičky nešaháme, nenene hlína se nedává do pusinky, nenene zásuvky jsou nebezepčí apod.

Máme doma schody a zábranu jsme nakonec nedávali a už dávat nebudeme (mladší má 14 měsíců) - akorát v období 9-12 měsíců jsem měla dole desku, aby mi malá nezdrhala nahoru v nestřeženém okamžiku. Ještě, než začala samostatně chodit, uměla už bezpečně vylézt sama schody (10 měsíců) - podporovala jsem ji v tom, nahoru jsem ji nenosila, ale nechala jsem ji samotnou a pomáhla a opravovala jí techniku. Přišlo mi lepší, naučit ji bezpečně lézt nahoru a následně dolů...

Jsem pro prevenci - když něco nejde odstranit, naučit to dítě dělat bezpečně. I třeba formou řízeného dopadnutí důsledku (např. když se dítě houpe na židli, nechat ho spadnout - židli jsem nenápadně v pádu přibrzdila a dole byla "náhodou" položená na několikrát složená deka... zkusil to ještě jednou se stejným výsledkem, a pak už se přestal nadobro houpat...).


Třeba naše děti (1 rok a 4 roky) mají ve svém pokojíčku žebřiny, z čehož se občas některé návštěvukonající matky zhorzí, ale mě to přijde ok, mám děti vychované tak, že co nezvládnou, nedělají, protože ví, že jim nikdo nestojí za zadkem...