
) rozumíme!!!
Já mám zážitek s Elí. dostala barbinu k narozeninám a chtěla ji ukázat holčičkám a učitelkám. dohoda byla, že ji ukáže a já ji odnesu domů. Pak se jí nemohla vzdát a paní učitelka sama nabídla, že ji nechá u ní na stolečku, aby ji viděla i druhá paní učitelka. To mi přišlo fajn.
Elí byla šťastná, jasně, chtěla se pochlubit, ale ne se vysmívat. Ale než jsem odešla, tak seděla na lavičce v slzách, kolem ní 4 holčičky. Na otázku proč pláče mi odpověděla, že jí holky říkají, že ta panenka je hnusná a šeredná.... V tu chvíli začly holky pět chválu, jak je báječná atd.... Přede mnou samozřejmě. Vysvětlila jsem Ele, že pokud se líbí panenka jí, je to úžasný, ať na názor holek kašle, neb jí jen závidějí. A i právě proto si myslím, že není od věci, aby si děti něco donesly a naučily se v kolektivu obhájit i to své.
Chápu, že pokud si s hračkami hrají a berou si je, je to pro učitelky těžké, ale u Elis ve třídě jsem si toho nikdy nevšimla. Hračky si donesou, prakticky hned je odloží do košíčku, a věnují se tomu, co mají.
Teď frčí samolepková alba. Do nich je Ela zblázněná, ale jak doma, tak paní učitelce jsem řekla, že pokud to bude na zábranu a Ela se nebude věnovat činnostem, které po ní budou vyžadovat, ať jí to albíčko zabaví. Pravidla jsou pravidla, a ve školce jsou za děti zodpovědné učitelky

)
A jinak, baťůžková mánie musela být docela srandovní

))