Re: Je matka více než otec?

No, mamino, souhlasím i nesouhlasím. Ono tu "nádstavbu" není schopna zvládnout i jistá část žen, a můžeš se o tom dočíst i v diskusích tady. Péče o dítě přece není jen přebalování, venčení a krmení, to zvládne kdokoliv průměrně inteligentní s dvěma průměrně zdravýma rukama. Myslím že kompletně i děti od 10 let výše.
Já děti docela dlouho kojím a PRO NĚ jsem do jistého věku víc než otec. Můj manžel je skvělý chlap a o děti se umí postarat (vše vyjmenované, plánuje víkendy, uvaří jim atd.), ale stejně tíhnou víc ke mě, jsem s nimi prostě častěji... dlouho kojím, takže v prvních měsících jsem nezastupitelná krom pár hodinek. Pak vždy přijde období separační úzkosti a jsem "dobrá" jen já. V období batolete děti tatínka berou, jezdí s ním spokojeně na výlety - ale když jsme doma všichni, když mají úraz či trable, jdou za mnou.
Možná je to tím, že já jsem taková ta chovací,mazlící a hodně empatická (víc než manžel, byt i jeho hodnotím jako mírný nadprůměr... takže těžko říct. Muži a ženy NEJSOU stejní, byť jsou si rovni. Nehraju si na tatínka a muž na maminku. Máme každý to, v čem jsme dobří, a obé dětem dáváme. Jeho nádstavbou je, že ho více baví být venku, takže sdětmi víc řádí. Mě baví být víc doma, takže s dětmi víc tvořím a mazlím je.

Tohleto vnímání záleží na spoustě faktorech, zda je dítě třeba jen s matkou nebo ho od narození hlídá armáda babiček a hlídaček, zda je dítě kojené či zda má flašku a to od kohokoliv, kdo ji udrží. Zda je dítě sebevědomé a dosvěta, či introvertní cíťa. A spousta mezi tím.

Narovinu, když jsem já byla dítě, milovala jsem oba rodiče. Ale uměla bych se rozhodnout, s kým bych zůstala, pokud bych musela.