Taky máte manžela dlouhodobě v zahraničí?

Jakou formou komunikujete, mejly, icq, skype? Jak často a na jak dlouho jezdí domů? Jak to pak probíhá doma? (Byly tady dříve názory, že jak je ženská týden, měsíc, sama doma, má naklizeno, pohodu, zvykne si na to a s příjezdem chlapa vznikají třecí plochy...)

Ptám se, protože mi v pátek v noci doletěl přítel, rok a půl vztahu, a dneska odpoledne letěl zpátky. Třecí plochy vznikly, ale spíše z důvodu jeho rodiny... Rok jsme tam byli spolu, i jsme spolu bydleli, já pak musela zpět dodělat školu, on zůstal, s tím, že do Vánoc. Z Vánoc byl únor, teďka zase červenec. Kdo ví, jestli se dočkám konce. Vtipně bydlíme asi 10 km od sebe, takže naštěstí odpadá dilema, jestli poletí domů, nebo ke mně Jenže kde je kámen úrazu. Bydlí i s mamkou u jejich rodičů v RD, z pokojíku mu udělali skladiště, překladiště, noclehárnu pro příbuzné. Takže když jsme spolu, jsme buď u nás, ale většinou u nich. Jenže teďka to nějak vyvrcholilo - v noci se na něj sesypali, kdo by co by potřeboval udělat, spravit, dovézt, odvézt, jsem nestačila zírat (schválně jsem se předtím ptala, co všechno bude muset dělat, nebo jestli budem jen spolu). V 9 ráno telefon, jeho maminka zkoušela, jestli už jsme vzhůru, že se bude kácet ořech. Že její bratr rozhodl, že je venku hezky. Noční verdikt byl, že ořech nebude. Na ořech se šlo ve čtvrt na 3!, s tím, že si sehnal kluky, co by šli dědovi pomoct místo něj, aby mohl být se mnou, ti dvakrát přišli a dvakrát byli posláni domů, protože nedorazil bratr, pak se obědvalo... Domluva hadr.

Do toho začla maminka prudit, že u nás neděláme domácí knedlíky, takže jsem se "musela" zúčestnit kurzu vaření, taky bude moje mamka dělat knedlíky, ale až bude bez práce sedět doma na prdeli a tahat peníze ze svých dětí! Plus mě nepozdravila ráno, pak měla asi dvě blbé poznámky na mě, takže to ve mě vřelo všechno dohromady a pěkně jsem pak prudila a brečela a představa krásného víkendu v háji.

Ale ať se doberu konce - přítel je jedináček, dědeček už starší, otec s nima nežije, takže chápu, že se s ním tak nějak počítá a čeká se, až doletí (každý měsíc na víkend), a beru to! Ale tak sakra přece mu nemůžou dirigovat jeho život, asi by stačilo, kdyby se nějak domluvili předem, kde kdy co a bylo by, né že já dojedu a půl dne budu koukat z okna. A jak to jako bude probíhat, až budem mít rodinu? To se taky běhává nejdřív domů a až pak za manželkou a dítětem? No jsem z toho dneska taková nijaká, večer budem vést online diskuzi, chtěla bych mu pár věcí říct, ale mám z toho celkem strach

Máte někdo podobné zkušenosti? Drahé rady budou oceněny