Ahojky. Můj starší syn byl jako miminko dobrý spáč, spal 3x denně, 2x na 2 hodiny, ráno asi na hodinku, kojila jsem ho po 2 hodinách, v noci po třech. Navíc, když usnul, tak jsem ho mohla nést kilometr, nedělali jsme si starosti s žádným rámusem. Spal kdekoliv, buď jsem ho ukojila na naší posteli a obložila polštářema, aby necestoval nebo v kočáře, trochu jsme popojeli usnul, pak se dalo zastavit a když se zdálo, že se budí znovu, tak třeba zase popojet a spal dál.
Mladšího jsme od začátku kojila po hodině, byl nervózní miminko, nesnášel kočárek ani autosedačku, vadila mu jakákoliv manipulace, ve spánku už se s ním nedalo nic dělat, okamžitě se probudil a řval jak tur, od mala má hrozně hlasitý řev. Usínal i jako novorozenec na 20 minut, na druhou stranu ale nevyžadoval nic jako miminko, ležel v postýlce a koukal, to mu stačilo. Později jsem koupila Manducu (asi ve 4 měsících), to se mu docela líbilo, víc než kočár, občas v ní usnul, ale taky jsem se nemohla moc hýbat, to se mu nelíbilo. Teď je mu rok, pořád to není velký spáč, ale je mnohem klidnější, je akční, vyhraje si sám nebo s bráchou, třeba honí balón, je to s ním lepší. Takže vydrž.
To si umíš představit, jaký to byl pro mně šok, když jsem byla zvyklá na pohodový dítě.
