Re: Dal jste někdo dobrovolně na první noc dítě k sestrám?

Ano obě své děti a musím říct,že když mi dceru na 3.noc chtěli nechat u mě,tak jsem to obrečela a prosila je,at si jí nechají ještě tu jednu noc u sebe,ale nenechali a taky to nedopadlo dobře!Byla jsem po císaři,ztratila jsem hodně krve,dceru jsem nemohla udržet v ruce,otočit se v postel,sednout si nešlo.Dcerka strašně plakala,já brečela s ní bolestí,držela jsem jí uprostřed pokoje v náručí(chtěla jsem dojít za sestrou),ale nemohla jsem,naštěstí přišla do pokoje má spolubydlící a pomohla mi! Jediné co mi na to řekla sestra-bylo no jo maminko,to není panenka víte!!!Takže já měla neskutčnou depku,brečela jsem,nervy nadranc,opravdu hrozné!!!Druhý den,mi děllai odběry a hned jsem šla na transfuzi-jenže dětský sestry nekomunikovali s gynekologickými,tak si myslela,že si asi vymýšlím Takže já na sestry po prvním porodu mám hrozné vzpomínky!

A po druhém porodu-syn měl 4,150 g,roztrhaná jsem byla snad i za ušima, opět velká ztráta krve,nemohla jsem dýchat,když jsem stála atd,takže opět syn u sester-naštěstí vstřícnějších a hodnějších!

Neodsuzuju nikoho,souhlasím,že spánek a pohoda maminky je velmi důležitá pro miminko!!!
Jen nemám ráda extrémní a hodně se prosazující názory