Věříte na indigové děti?

Nedávno jsem se bavila s kamarádkou o fenoménu zvaném "indigové děti". Obě jsme se shodly na tom, že na indigové děti nevěříme ani omylem. Co vy? Věříte? Nevěříte?
Podle mě víra v indigové děti vychází z touhy rodičů po výjimečném dítěti a taky mi to zavání alibismem "naše dítě není rozmazlené, ono je indigové".
Toto jsem našla na wikipedii pro ty, co to slyší prvně:
Atributy připisované indigovým dětem:
1. Přišly na svět s pocitem urozenosti (a často se tak také chovají).
2. Říkají o sobě, že si „zasloužily být tady“, a bývají překvapeny, když s nimi ostatní tyto pocity nesdílí.
3. Nepřeceňují se.
4. Jen obtížně akceptují absolutní autoritu (autoritu bez vysvětlení nebo možnosti volby).
5. Některé věci jednoduše nedělají; například stát ve frontě je pro ně těžké.
6. Jsou frustrovány z dogmatických systémů, jež nevyžadují kreativní myšlení.
7. Často nacházejí nové způsoby provádění věcí, ať už ve škole, nebo doma.
8. Dokud nejsou s „jedinci svého druhu“, mohou působit asociálně. Pokud nikoho sobě podobného nenaleznou, většinou se uzavírají do sebe a cítí, že jim lidé nerozumí. Škola je pro ně sociálně velice náročná.
9. Nereagují na „výchovu pocity viny“ („Počkej, až tatínek přijde domů a uvidí, cos provedl!“).
10. Nebojí se říct, co skutečně potřebují.
Zastánci teorie k charakteristice Indigových dětí řadí také empatii, schopnost duchovní komunikace, „multidimenzionální uvědomění“, imunitu vůči nákazám typu HIV apod.